Jdi na obsah Jdi na menu
 


Podzimní Vysočina

28. 10. 2009

Středa 28.10.09

Kolem poledne jsme dorazili do Kuklíku do penzionu Kukla. Ubytovali jsme se a vyrazili na první výlet. Já a Tom pěšky, Gábinka na kole.

Vyjeli jsme po asfaltce vedoucí kolem Kukly směrem ke žluté značce. Kolem ohrady s ovečkami a koníky jsme dorazili do Odrance. Odtud jsme vylezli na vyhlídku na Metodce. ObrazekVloni jsme tu viděli sotva na dva metry, letos byla viditelnost podstatně lepší, i když slibovaný Králický Sněžník jsme opět nezahlédli. Zima však byla téměř stejná jako vloni a svačina byla tudíž krátká. Gabka udělala zápis do vrcholové knihy a prchali jsme do závětří.

V Koníkově jsme odbočili na zelenou naučnou stezku a polní cestou jsme se po ní vrátili do Odrance. Stejnou cestou jsme se pak vrátili do penzionu.

Čtvrtek 29.10.09

Celou noc pršelo, takže ráno nevypadalo příliš optimisticky. Když jsme vyjeli na cestu, rozpršelo se. Nic moc. Dojeli jsme autem do Křižánek a odtud se vydali po modré směrem ke Zkamenělému zámku. Cesta vedla po asfaltce, což bylo v pohodě, alespoň jsme nebyli tak mokří, nepršelo, ale hustě mrholilo. Šli jsme krásnou osmičku. Až do jejího vrcholu jsme nepotkali živou duši. Pak už jsme museli vytáhnout i pláštěnky.

ObrazekVylezli jsme ke Zkamenělému zámku. Skály byly moc hezké a dalo by se po nich krásně prolízat, ale bohužel byly úplně mokré a tudíž kluzké. Musíme se sem zase někdy vrátit a všechno pořádně prozkoumat.

Na zpáteční cestě jsme prošli kolem Milovských perníčků a Čtyř palic, ale viděli jsme jen v mlze a z povzdálí. Škoda, ale hlavně že nelilo úplně.

Na zpáteční cestě jsme se stavili v cukrárně ve Sněžném, abychom sladce zakončili mlhavý mrholivý den

 

Pátek 30.10.09

Ráno byla celá krajina pokryta jinovatkou. Sluníčko ji pomalu rozpouštělo a všechno vypadalo velmi pozitivně. Učinili jsme tři marné pokusy o půjčení si kol (všude je již zazimováno), takže jsme vyjeli od Ski hotelu v obvyklé sestavě - Gabka na kole a my pěšmo.

Od Ski hotelu jsme vyšplhali na Harusův kopec, odtud se vydali po modré směrem Jiříkov a Lhotka. To byly poslední okamžiky, kdy jsme zahlédli sluníčko. Ze Lhotky jsme se začali vracet po žluté polními cestami zpět. Cesta vedla lesem dlouhým táhlým stoupáním až k Fouskům. Kolem Fousků jsme došli až do Vlachovic, přes Vlachovice na Bílou skálu (stejně jako na jaře tam žádná nebyla), no a pak po modré zpět ke Ski hotelu.Obrazek

Na posledním úseku jsme dost promrzli, Gábinka měla z kola úplně zkřehlé prsty na rukách.

Zajeli jsme autem na Blatiny do Jezdeckého klubu na polévku a případně na koníky, ale na polévku jsme čekali strašně dlouho a koně jsme nezahlédli ani jednoho. Byla zima, tak jsme se vrátili do Kuklíku.

 

Sobota 31.10.09

Navzdory krásné předpovědi počasí bylo ráno zcela zatažené. Autem jsme dojeli jen do Sněžného a odtud opět kombinovaně - kolmo plus pěšmo se vydali po cyklistické okružní červené směr  Buchtův kopec. Gábince byla záhy strašná zima, takže Tom téměř celou cestu její kolo nesl.

Vyšplhali jsme na Buchtův kopec, prohlídli si radiolokační stanici a zase se spustili domů do Daňkovic. Gábina měla stále zmrzlejší ruce, situace začala vypadat kriticky. Zamířili jsme po cyklistické do Líšné.

ObrazekPři procházení Líšnou vylezlo zničehonic sluníčko. Svět byl hned optimističtější. Vylezli jsme nad Líšnou a dali si tam svačinu. Do Sněžného to byly už jen 2 km a bylo teprve poledne. Protože obloha byla nečekaně modrá a Gabka konečně rozmrzlá, vrátili jsme se do Líšné a odtud udělali ještě okruh přes vyhlídku na Věcově, pak směrem k Bohdalci a zpět dolů po zelené. Tam byla poněkud horší cesta, neboť byla rozježděná od lesní techniky a přiměřeně tomu rozbahněná. Kolem Líšeňského dvoru jsme se pak vrátili do Sněžného.

Odměnili jsme se cukrárnou a pak se ještě podívali na výstavu bonsaí. Do Kukly jsme se vrátili nejpozději ze všech dní, téměř přesně v pět.

Neděle 1.11.09

Ráno jsme se sbalili a vyšli se podívat na krátkou procházku nad Kuklík ke staré vykotlané lípě. Je to neskutečný strom. Uprostřed vykotlaný tak, že se dá do velké výšky postavit žebřík, prostě tak jak měla Pipi. Už jen ty limonády tam chyběly.Obrazek

V noci mrzlo, ráno bylo mínus 7, takže krajina byla celá namrzlá a pomalu se ve sluníčku rozpouštěla. Od lípy jsme šli přes louku a lesy do Studnice a odtud se vrátili zase přes louky a lesy zpět ke Kukle. Bylo pořád mrazivo, ale moc hezky.

Zajeli jsme autem na Milovy na oběd. Během oběda se krásně zatáhlo, takže se Vysočina opět ponořila do mraků a do mlhy. A mlhou jsme odjeli zpět do Brna.