Vysočina
Kristýnka nás vzala na výlet na Vysočinu, aby si Gábinka zase mohla zkusit lezení. Zvolili jsme Dráteničky. Bylo tam celkem rušno, ale přesto se našlo místo, kudy by to Gabka mohla zvládnout. Kristýnka nejdřív vylezla sama nahoru a potom jistila Gabku shora a Tomáš zdola. Gabka se tam chudák trápila, co mohla. Ze začátku jsem myslela, že to vzdá, ale statečně vylezla až nahoru. Super.
Bohužel pak všechno dobré skončilo a Gábinka byla nahoře na Drátníku jako klokánek s tygrem na vysoké borovici.
"My nemůžeme dolů !" a
"Vždyť jsem to říkal, že tygři umějí lézt po stromech. Nemysli si, že je to lehké. Zbývá ještě slézt. Dolů. To bude nesnadné. Ledaže bychom spadli... Což by bylo ... Snadné ... "
Nakonec Kristýnka musela zvolit způsob záchranářský, protože jinak to dolů prostě nešlo.
Pak jsme se prošli na Malinskou skálu. Vylezli jsme na vyhlídku a bylo tam moc hezky. A pak Gábinka zkoušela zdolat ještě Malinskou skálu - Kristýnka zase vylezla nahoru, ale Gabce se tentokrát nepodařilo dostat přes převis (nevím, jestli už byla unavená, nebo jestli to skutečně nešlo), takže vylezla jen kousek a pak se slanila dolů. Tentokrát ji zase pro změnu bavilo slaňování. V tom se člověk nevyzná.
Pak jsme se vrátili k autu, v Jezdeckém klubu na Blatinách si dali obědovečeři a jeli zpět do Brna.